Výrazy, určení hodnoty výrazu
Po mocí výrazů zapisujeme například matematické vzorce. Vyskytují se v nich jednak čísla, kterým říkáme konstanty a písmena, jež nazýváme proměnné.
Proměnné zastupují čísla vybíraná z určité množiny, které říkáme obor proměnné.
Proměnné zastupují čísla vybíraná z určité množiny, které říkáme obor proměnné.
Příklady výrazů:
Příklad 1: Urči hodnotu výrazu:
řešení:
|
Sčítání a odčítání výrazů
Výrazy sčítáme a odčítáme tak, že sečteme a odečteme členy se stejnými proměnnými a sečteme a odečteme konstanty.
Příklad 2: Vypočítej
řešení:
|
Příklad 3: Vypočítej
řešení:
|
Násobení výrazů
Násobení výrazu jednočlenem
Výraz násobíme jednočlenem tak, že výraz roznásobíme člen po členu.
Příklad 4: Vypočítej
řešení:
|
Příklad 5: Vypočítej
řešení:
|
Příklad 6: Vypočítej
řešení:
|
Násobení výrazu dvojčlenem
Výraz násobíme dvojčlenem tak, že výraz násobíme nejprve prvním členem dvojčlenu, pak druhým členem dvojčlenu. Tento postup můžeme zobecnit i pro vícečlenné výrazy.
Příklad 7: Vypočítej
řešení:
|
Příklad 8: Vypočítej
řešení:
|
Dělení výrazů
Výraz dělíme jednočlenem člen po členu obdobně jako při násobení.
Příklad 9: Vypočítej
řešení:
|
Příklad 10: Vypočítej
řešení:
|
Příklad 11: Vypočítej
řešení:
|